Penc versus Žáček
Penc opět zpřístupnil na internetu databázi osob sledovaných StB
vydáno: 26.11.2009, 17:02 | aktualizace: 26.11.2009 17:07
Praha - Aktivista Stanislav Penc opět po třech měsících zpřístupnil na internetové adrese www.svazky.cz databázi zhruba 770.000 osob, o které se zajímala komunistická Státní bezpečnost (StB). Řekl to na dnešní tiskové konferenci. Je přesvědčen, že jedná v souladu se zákonem na ochranu osobních údajů.
Databáze po několik měsíců podle Pence nefungovala právě kvůli sporům o to, zda není její zveřejnění v rozporu s tímto zákonem. Penc se ale nyní opět rozhodl ji zpřístupnit, protože po konzultaci s právníky dospěl k závěru, že tomu tak není.
Zákon na ochranu osobních údajů podle Pence uvádí, že archiválie vzniklé z činnosti StB nemají ochranu osobních dat, to znamená, že mohou být zveřejněny. Kdyby tomu tak nebylo, tak by nemohl fungovat ani Ústav pro studium totalitních režimů. Kdyby ústav fungoval, jak má, a databázi sám zveřejnil, pak by ji prý Penc nemusel zveřejňovat.
Uvedení jména v seznamu podle Pence neznamená nic jiného než to, že se StB o uvedenou osobu z jakéhokoliv důvodu zajímala. Aktivista odhaduje, že v něm je 80 procent "hrdinů", kteří se ničeho nedopustili a byli pouze persekvováni StB.
Význam databáze podle Pence spočívá v tom, že je u každého jména odkaz na svazkové respektive archivní číslo, podle kterého je možné StB shromážděné doklady snadno vyhledat. Prý dostal stovky dopisů od lidí, kteří databázi využili v prvních měsících fungování, a pomohla jim.
Penc uvedl, že je v databázi i on. Kdyby měl někdo pocit, že je v "divné partě", tak je v databázi například se zpěvačkou Martou Kubišovou, exprezidentem Václavem Havlem ale také se zpěvákem Karlem Gottem, uvedl aktivista. Jde podle něj o pouhou pomůcku usnadňující vyhledávání archiválií, kterých jsou kilometry. Databáze je pro archiv stejně potřebná jako například katalog knih pro Národní knihovnu, bez kterého by také nebylo možné vyhledávat a půjčovat knihy.
Penc je přesvědčen, že zveřejněním databáze přispěl k vyrovnání s totalitním režimem. Nejde podle něj jen o lidi, kteří komunistický režim zažili, ale o to, aby generace, která komunismus nezažila, pochopila, jak je nebezpečné rozvíjet státní aparát tak, že je schopen sledovat až 10 procent obyvatel. Jde o to, "aby nová generace neopakovala stejné chyby," zdůraznil.
Nezveřejnění databáze Ústavem pro studium totalitních režimů považuje Penc za selhání. Byl to jeden z důvodů proč inicioval petici za odvolání jeho ředitele Pavla Žáčka, kterou podepsal i Havel. Celkem ji podepsalo 40 lidí. Jako důvod vzniku petice se také uvádí, že ústav v publikaci o vzniku Občanského fóra ukázal na výtvarníka Josku Skalníka, jako na informátora StB. To prý ale byla jen poslední kapka v řadě pochybení ústavu.
Žáčkovi příznivci iniciovali naopak petici na podporu ústavu, kterou podepsalo asi 110 lidí. Penc ale tvrdí, že mu o zrušení ústavu nejde, ale jen o to, aby fungoval tak, jak má, a o vyvolání diskuse na toto téma.
Autor: ČTK
www.ctk.cz
%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%%
Zveřejnění komunistických rozvědčíků může jít proti zájmům ČR
vydáno: 12.11.2009, 13:44 | aktualizace: 12.11.2009 16:43
Unveiling former spies' identity may allegedly harm CzechRep
Praha - Zveřejnění seznamu členů československé komunistické rozvědky by mohlo mít negativní dopady na zájmy ČR, varoval dnes Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), což je současná česká civilní rozvědka. Za pochopitelné označil znepokojení bývalých zpravodajců, kteří pracovali ve službách státu v rizikových oblastech i po roce 1989, zejména v době krize v Perském zálivu. "Tito lidé právem očekávají, že jejich identita a bezpečnost nebudou ohroženy," uvedl ve stanovisku úřadu jeho mluvčí Bohumil Šrajer.
Ústav pro studium totalitních režimů, který seznamy v pondělí zveřejnil, na to reagoval prohlášením, že není oprávněn cokoli v dokumentech z komunistické éry cenzurovat a nemá pravomoc posuzovat činnost příslušníků bývalé Státní bezpečnosti po jejím zániku.
ÚZSI ve svém stanovisku označil zveřejnění seznamu za "masivní prolomení obecného pravidla diskrétnosti a ochrany zdrojů, které ke zpravodajské práci patří, navíc s možnými negativními dopady na zájmy ČR v současném světě".
Ředitel ústavu Pavel Žáček k těmto výhradám uvedl, že vše, co se vztahuje k činnosti rozvědčíků po roce 1990, bylo v jejich osobních kartách začerněno. "Při zveřejňování výsledků své badatelské a dokumentační činnosti nejsme oprávněni cokoliv z období před 29. prosincem 1989 selektovat či cenzurovat. Stejně tak není v kompetenci Ústavu posuzovat činnost bezpečnostních složek či jejích konkrétních příslušníků po zániku Státní bezpečnosti," uvedl v prohlášení ústavu jeho mluvčí Jiří Reichl. Dodal, že ústav směřuje naplňováním svých zákonných úloh ke stejnému cíli jako české zpravodajské služby, tedy k "ochraně demokratického ústavního zřízení, bezpečnosti a obraně ČR".
ÚZSI podle Šrajera nebyl předem seznámen se záměrem seznam zveřejnit, jinak by upozornil na rizika a sporné momenty s tímto krokem spojené. Mluvčí podotkl, že úřad respektuje právo ústavu a archivu nakládat s materiály represivních složek někdejšího Československa v mezích zákonů s veškerou odpovědností z toho vyplývající a podporuje princip co nejširšího přístupu k těmto dokumentům. "Nemělo docházet k uplatňování tohoto principu na úkor legitimních bezpečnostních a dalších zájmů ČR a jejích občanů," dodal Šrajer.
Ústav pro studium totalit zveřejnil na svém webu jména rozvědčíků z někdejší První správy Sboru národní bezpečnosti (SNB), kteří působili v zahraničí k 17. listopadu 1989. Zpřístupnil jejich osobní karty podle místa působiště včetně fotografií a data narození; kromě jejich působení po únoru 1990, kdy komunistická rozvědka zanikla, v kartách začernil rodné číslo nebo údaje o rodinném stavu. Postup ústavu nicméně začal přezkoumávat Úřad pro ochranu osobních údajů.
Seznam podle Žáčka není úplný; rozvědka k listopadu 1989 měla 1028 příslušníků, ústavu se podařilo sestavit seznam 985 lidí. Podle Žáčka byli do jejích služeb vybíráni lidé s důslednými prověrkami a ověřeným kladným vztahem k tehdejšímu režimu. Pod kontrolou sovětské KGB se snažili pronikat do důležitých objektů v demokratických zemích i státech třetího světa. Rozvědčíci rozkladně působili i proti představitelům politického exilu.
Ústav podle ÚZSI dostal 13.500 svazků, které se týkaly například pozorovaných objektů nebo komunikace mezi centrálou komunistické rozvědky v Praze a zpravodajskými skupinami v zahraničí. ÚZSI předal také přes 7000 svazků tajných spolupracovníků, databáze a kartotéky. Ponechal si zhruba pět procent informací, které podléhají utajení. V případě komunistických rozvědčíků bylo utajení zrušeno.
Autor: ČTK
www.ctk.cz